Vysvětlivky

Certifikace a zkušební značky jako výraz vysoké kvality výrobků

Kvalita výrobků je u společnosti OBO spojena s neustálými zkouškami a kontrolami – proto si téměř všechny výrobky vyrábíme sami. Tato mimořádná hloubka výrobního programu je vyjádřením našich přísných nároků na kvalitu. Od konstrukce, používaných surovin přes výrobu až po logistiku – za kvalitu a dostupnost výrobků OBO osobně ručí naši zaměstnanci. Naše vysoké nároky na kvalitu a funkčnost výrobků potvrzuje celá řada atestů a schválení. Vedle našeho integrovaného systému řízení kvality, který tvoří již od roku 1994 základ naší certifikace ISO 9001 a je zárukou jasně definovaných a dodržovaných procesů, disponujeme v závislosti na výrobku a poli požadavků dalšími specifickými certifikáty pro jednotlivé výrobky. Ty jsou zárukou toho, že příslušné výrobky splňují národní normy, a jsou vystaveny nezávislými certifikačními orgány. Dále v závislosti na certifikátu a certifikačním orgánu probíhají každoroční opakované audity, které kontrolují aktuální výrobní procesy. 

 

Schváleno použití značky VDE

Zkratka VDE označuje německý Svaz elektrotechniky, elektroniky a informační techniky, jejich věd, návazných technologií a aplikací. Značka VDE na elektrotechnických výrobcích označuje shodu s ustanoveními VDE, resp. evropskými nebo mezinárodně harmonizovanými normami a potvrzuje dodržení ochranných požadavků příslušných směrnic. Značka VDE dokládá bezpečnost výrobku z hlediska elektrického, mechanického, tepelného, toxického, radiologického a jiného ohrožení. Zkušební značka VDE potvrzuje, že naše výrobky, jako například kabelový žlab RKSM, byl podroben řádné zkoušce podle příslušných norem.

Severoamerická zkušební značka pro kabelové nosné systémy

Mnoho výrobků OBO je certifikováno pro použití v USA a Kanadě. Severoamerické trhy požadují konkrétní doklady o bezpečnosti výrobků a shodě s normami – zejména u stavebních projektů, průmyslových použití a veřejných zakázek.

Následující zkušební značky od UL (Underwriters Laboratories) a CSA (Canadian Standards Association) jsou v praxi rozhodující pro výběr výrobků a schválení.

UL Listed

 

Značka UL Listed potvrzuje, že celý koncový výrobek – např. kabelový žlab, skříň nebo rozdělovač – byly zkoušeny laboratořemi UL a schváleny podle platných bezpečnostních norem USA. Zkouška je prováděna v reálných provozních podmínkách a zahrnuje mj. elektrickou bezpečnost, vlastnosti materiálu a požární ochranu.
Cílový trh: USA
Typické použití: Přímé použití, často vyžadované u průmyslových projektů nebo veřejných staveb.

 

cUL Listed

 

Obdoba značky UL Listed pro Kanadu. Také zde je prováděna zkouška celého výrobku – avšak podle požadavků Canadian Electrical Code (CEC), resp. norem CSA. Malé „c“ vlevo v logu signalizuje kanadské schválení.
Cílový trh: Kanada
Zvláštnost: I v případě certifikace UL je nutná samostatná zkušební značka pro Kanadu.

 

cULus Listed

 

Toto označení kombinuje schválení pro USA a Kanadu. Ukazuje, že výrobek lze v obou zemích používat v souladu s normami – a ušetří tak dvojí certifikaci.
Cílový trh: USA a Kanada
Doporučení: Ideální řešení pro mezinárodní projekty nebo sériové výrobky vyvážené do Severní Ameriky.

UL Recognized Component

 

Tato zkušební značka je určena pro jednotlivé komponenty, které jsou později integrovány do kompletního systému – například svorkovnice, konektory nebo interní prvky skříňových rozvaděčů. Zkouška odpovídá použití a zaměřuje se na bezpečnou funkci v pozdějším výrobku.
Cílová skupina: OEM, výrobci přístrojů, výroba skříňových rozvaděčů
Upozornění: Nejedná se o náhradu UL Listed, pokud musí být certifikovaný koncový výrobek.

UL Classified

 

Zde se jedná o cílené hodnocení určitých vlastností – např. požární odolnosti (UL94), klasifikace IP nebo chování v souvislosti s elektromagnetickou kompatibilitou. Obzvlášť relevantní pro součásti s definovanou ochrannou funkcí, např. protipožární kabelové trasy nebo skříně v drsném prostředí.
Cílový trh: USA (částečně i mezinárodní trh)
Technický základ: Kombinace zkušebních postupů UL a řad norem jako NEMA, ANSI atd.

Zkušební značka CSA

CSA-us

 

Tuto zkušební značku vydává CSA Group pro výrobky, které byly podrobeny zkouškám podle pravidel platných v USA. Z technického hlediska je rovnocenná s UL – je ovšem vydána jiným certifikačním orgánem.
Cílový trh: USA
Důležité pro praxi: Je často akceptována jako rovnocenná alternativa značky UL – například u místních úředních povolení (AHJ).

 

CSA

 

Označuje výrobky, které jsou kompletně vyzkoušené a schválené podle kanadských norem (např. C22.2). Skupina CSA je v Kanadě zavedená jako státem uznávaný zkušební orgán.
Cílový trh: Kanada
Typické použití: Instalace s povinností doložení splnění podmínek podle Canadian Electrical Code (CEC).

 

CSA-us/c

 

Kombinovaná zkušební značka pro oba trhy. CSA Group přitom provádí zkoušky podle norem USA a kanadských norem a potvrzuje neomezenou použitelnost v obou zemích.
Cílový trh: USA a Kanada
Výhoda pro praxi: Snižuje náročnost zkoušek a zjednodušuje zařazení do výběrových řízení a dokladů o splnění norem.

EPD Environmental Product Declaration

Ze strany architektů a projektantů se stále zvyšují požadavky na udržitelné výrobní procesy a poptávka po enviromentálních prohlášeních, protože často slouží jako základ pro rozhodování o optimální kombinaci stavebních produktů.

Environmentální prohlášení o produktu se liší od certifikátů jako UL, protože údaje o firmě a výrobcích zde nejsou hodnoceny, ale pouze jsou shrnuty podle níže popsaných norem. Základem environmentálního prohlášení o produktu jsou mezinárodní normy ISO 14025 a EN 15804, které na jedné straně upravují základy a metody pro ekologické označení typu III a na druhé straně definují pro stavební výrobek odpovídající kategorii výrobků. Ekologické bilance slouží k vystavení EPD a jsou vytvořené podle normy DIN EN ISO 14040 a 14044. 

Environmentální prohlášení o produktu jsou pomůckou nejen pro sestavování ekologických bilancí a hodnocení budov, ale také pro integrální projektování. Již ve fázi návrhu porovnávají architekti a specializovaní projektanti s pomocí environmentálních prohlášení o produktu různé stavební prvky, stavební technologie a varianty a mohou tak pro každou budovu zvolit ideální kombinaci stavebních výrobků.

Díky environmentálním prohlášením o produktu pro materiály, stavební výrobky a stavební díly lze nyní do hodnocení udržitelnosti staveb zahrnout i ekologické aspekty. Jedná se přitom především o základní informace pro hodnocení ekologické kvality budovy. Rozsáhlé a zároveň podrobné údaje o ekologické bilanci a informace obsažené v environmentálních prohlášeních o produktu jsou ve standardizovaném formátu shrnuty na několika málo stranách. 

Fáze výroby a likvidace jsou přitom zohledněny v analýze životního cyklu. Kromě toho zveřejňuje naše environmentální prohlášení o produktu také Německá společnost pro udržitelnou výstavbu (DGNB). Díky tomu nesou značku DGNB. Mezinárodně uznávaná environmentální prohlášení o produktu tak tvoří důležitý pilíř systémů certifikace budov organizací DGNB, BNB, BREEAM a LEED

Zachování funkčnosti pro elektrické systémy relevantní pro bezpečnost

V případě požáru musí důležitá technická zařízené jako například nouzová osvětlení, systémy požární signalizace nebo zařízení k odtahu kouře zůstat funkční. Určitá technická zařízení by dále měla po dostatečně dlouhou dobu podporovat hasiče při likvidaci požáru. Aby bylo zajištěno elektrické napájení a tím zachování funkčnosti těchto elektrických zařízení v případě požáru, musí být příslušné instalace provedeny za použití speciálních vedení a úložných systémů. 

Technická zařízení se zachováním funkčnosti jsou vyžadována pro následující budovy a zařízení: nemocnice, hotely, restaurace, výškové budovy, shromaždiště, obchodní domy, uzavřené velkokapacitní garáže, zařízení metra, chemický průmysl, elektrárny a tunely. V těchto budovách se pravidelně pohybuje velké množství lidí, z čehož vyplývá zvýšené bezpečnostní riziko pro velké skupiny lidí. U určitých zařízení je však nezbytné zajistit také ochranu majetku a životního prostředí.

Požadavek na elektroinstalaci se zachováním funkčnosti je součástí stavebních zákonů. Zachování funkčnosti se přitom vztahuje výhradně na oblasti, které slouží k napájení elektrických zařízení důležitých pro bezpečnost. Patří k nim vedle výše uvedených zařízení například také systémy alarmu nebo automatická hasicí zařízení. Předpisy zde požadují, že elektrické napájení musí být po určitou dobu zajištěno i v případě požáru.

Kabelové systémy s integrovaným zachováním funkčnosti

Jako kabelový systém s integrovaným zachováním funkčnosti podle DIN 4102 část 12 chápeme systém uložení kabelů(kabelový žebřík, kabelový žlab, příchytky atd.) v kombinaci s kabely, resp. vedeními. Zachování funkčnosti musí být doloženo prostřednictvím požární zkoušky provedené nezávislým ústavem pro zkoušky materiálu. V závislosti na zachované době funkce získá kabelový systém klasifikaci E30, E60 nebo E90. Tato je zdokumentována v certifikátu o zkoušce. 

V současné době ještě neexistuje evropská norma týkající se zachování funkčnosti, existují však některé národní normy, např. podle společnosti PAVUS v České republice. Nejvíce rozšířená a akceptovaná je zkouška podle normy DIN 4102 Část 12. Na evropských normách se v současné době pracuje.

Certifikovaná požární ochrana: Bezpečná řešení pro bezpečné budovy

Ať už jde o doklady o použitelnosti nebo normy pro zkoušky a klasifikace – s námi budete mít přehled.

DIN 4102 Část 12: Obsah a požadavky

DIN4102 Část 12 definuje standardní systémy uložení kabelů s příslušnými parametry montáže. Kromě toho existují tak zvané specifické způsoby uložení kabelů, které umožňují hospodárnější použití, např. prostřednictvím zvýšení vzdáleností upevnění nebo vyšších povolených kabelových zátěží. Zkoušky podle DIN 4102 Část 12 jsou doplňkovými zkouškami, které doplňují požadavky norem pro elektrotechnické a mechanické použití. Další informace naleznete v příručce protipožární ochrany OBO .

VDE 0100 (ČSN 33 2000-...) Uzemnění: Definice, právní a normativní základy

Kabelové nosné systémy musí pro své schválení splňovat požadavky normy EN 61537 „Vedení kabelů - Systémy kabelových lávek a systémy kabelových roštů“. Součástí normy EN 61537 je v bodě 11 – Elektrické vlastnosti – také doklad o elektrické kontinuitě.

Zda musí být nosný systém zahrnut do vyrovnání potenciálů, to je stanoveno na jiném místě. Podle obecně platného výkladu normy DIN VDE 0100 nemusí být kabelový nosný systém zahrnut do vyrovnání potenciálů, protože jsou obvykle používány kabely a vedení, které mají vedle izolace pláště navíc také izolaci žil. Vzhledem k tomu, že podle VDE neexistuje dvojitá chyba, je díky této dvojité izolaci normativně vyloučeno, že by nosný systém mohl být v případě chyby pod napětím.

Pokud je však nosný systém podle DIN VDE 0100 Část 410 (ČSN 33 2000-4-41) definován jako cizí vodivá část v oblasti ruky, musí být do vyrovnání potenciálů zahrnut. Typickými příklady by byly kovové kanály pro ukládání vedení, resp. kanály pro vestavbu přístrojů nebo stoupací trasy.

Pokud se na kabelové nosné systémy nebo do nich ukládá kabeláž pro informační techniku, musí být nosné systémy bezpodmínečně zahrnuty do vyrovnání potenciálů.

Pak se uplatní norma EN 50174-2 „Informační technika – Instalace kabelových rozvodů – Část 2: Plánování instalace a postupy instalace v budovách“. Podle ní musí být nosný systém podle bodu 5.3.3.2 „Elektricky vodivé systémy pro ukládání vedení“ a 5.3.3.3 „Elektromagnetické stínění“ zahrnut do vyrovnání potenciálů.

Aby byla zajištěna bezpečnost a v případě chyby bylo zaručeno spolehlivé odpojení chybných proudů, doporučuje společnost OBO zásadně zahrnout nosné systémy pro vedení kabelů do vyrovnání potenciálů.

Mezinárodní normy

Mezinárodní normy pro oblast elektrotechniky jsou shrnuty komisí IEC (International Electrotechnical Commission) jako organizací pro zavádění mezinárodních norem. V této komisi je zastoupeno 173 zemí, které spolupracují na sjednocení norem.

V těchto zemích pak fungují národní grémia a komise, které zastupují národní zájmy. Například v Německu je to komise DKE (Deutsche Kommission Elektrotechnik – Německá komise pro elektrotechniku), která je kompetentní organizací pro vypracování norem. Tato organizace se členem komise IEC a výboru CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice).

Každý členský stát má národní komisi a vysílá odborníky do různých grémií pro vypracování mezinárodních norem.

Tyto národní komise však mohou na základě mezinárodní normy stanovit odchylky pro platnou národní normu. To znamená, že mohou vzniknout odlišné požadavky oproti normě IEC.

Pro tento postup existují určitá pravidla, která musí národní grémium dodržet. Důležitým aspektem je, že odchylka smí znamenat pouze zpřísnění aktuálně platné normy IEC. Zmírnění požadavků není přípustné.

Struktura normalizačních organizací

Mezinárodní normy nevznikají izolovaně, nýbrž ve spolupráci různých organizací na mezinárodní, regionální a národní úrovni. Tato struktura zajišťuje, že technické normy jsou na celém světě srovnatelné – současně je však lze také přizpůsobit národním specifikům.

Zatímco organizace jako IEC, ISO nebo ITU vyvíjejí globální normy, zajišťují grémia jako CENELEC nebo ETSI evropskou harmonizaci norem. Národní komise jako DKE nebo DIN nakonec přebírají realizaci a zastupují přitom zájmy své země.

Pro projektanty, stavbyvedoucí a instalatéry je přehled této struktury užitečný k tomu, aby mohli správně zařadit normy, rozpoznat kompetence a realizovat projekty v souladu s předpisy.

Mezinárodní úroveň

 

ISO – International Organization for Standardization

 

Globální organizace pro všeobecné technické, organizační a systémové normy. Příklady: ISO 9001 (management kvality), ISO 14001 (environmentální management).

→ Oblast použití: napříč obory, celosvětová platnost

 

IEC – International Electrotechnical Commission

 

Odpovídá za mezinárodní normy v oblasti elektrotechniky. Upravuje mj. elektrickou bezpečnost, druhy krytí, výrobu zařízení, zkušební postupy.
→ Typická norma: IEC 61439 pro kombinované rozvaděče nízkého napětí

 

ITU – International Telecommunication Union

 

Organizace OSN pro celosvětové normy v oblasti telekomunikací. Koordinuje např. frekvenční spektra, standardy 5G, internetové protokoly.
→ Důležitost: u všech projektů se síťovou technikou, přenosem dat nebo mobilní sítí

Evropská úroveň

 

CEN – Comité Européen de Normalisation

 

Odpovídá za vývoj a harmonizaci evropských norem v oblastech mimo elektrotechniku, např. norem pro stavební výrobky, stroje, služby.
→ Základ pro označení CE mnoha výrobků

 

CENELEC – Comité Européen de Normalisation Électrotechnique

 

Evropská obdoba IEC na regionální úrovni. Vypracovává normy pro evropský vnitřní trh, např. pro kabely, ochranné systémy, elektromagnetickou kompatibilitu.
→ Souvislost: Základ mnoha norem DIN EN pro oblast elektrotechniky

 

 
ETSI – European Telecommunications Standards Institute

 

Vyvíjí evropské normy pro telekomunikace, radiokomunikace, internet a síťové systémy (např. IoT, 5G. Smart Grid).
→ Důležitost: všude tam, kde jsou instalovány přenosové technologie

Německá úroveň

 

DIN – Deutsches Institut für Normung e. V.

 

Ústřední národní normalizační organizace v Německu. Odráží evropské a mezinárodní normy (např. jako DIN EN nebo DIN ISO) a vyvíjí vlastní normy.
→ Význam: často přímo integrované do technických pravidel nebo zákonných předpisů

 

DKE – Deutsche Kommission Elektrotechnik v DIN a VDE

 

Odpovídá za všechny elektrotechnické normy v Německu. Zastupuje německé zájmy v IEC a CENELEC, vydává mj. normy VDE.
→ Důležitost: např. pro zřizovací normy podle DIN VDE 0100 nebo produktových norem

ES prohlášení o shodě

Prohlášení o shodě je písemným potvrzením posouzení shody. Odpovědná osoba jeho prostřednictvím závazně prohlašuje a potvrzuje, že výrobek, služba nebo organizace vykazuje vlastnosti specifikované v prohlášení.

Předmět prohlášení o shodě není omezen. To znamená, že lze prohlásit shodu výrobků, procesů, osob, míst nebo systémů řízení.

Označení CE vyplývá z ES prohlášení o shodě a představuje označení shody, které potvrzuje, že výrobek splňuje harmonizované předpisy Evropské unie. Je viditelným výsledkem celého procesu posouzení shody a z něho vyplývajícího prohlášení o shodě.

Označení CE je tedy „obrazová známka“ a nepředstavuje zkratku.

Označení CE umisťuje vždy výrobce, a to viditelně, čitelně a trvale na výrobku nebo na typovém štítku výrobku. Pokud to není možné, lze označení umístit také na obal nebo průvodní dokumenty.

Pro vyhotovení prohlášení o shodě a z něj vyplývajícího označení CE je však nutné respektovat určité body, které musí být bezpodmínečně dodrženy. „Odpovědný výrobce“ nebo jeho zmocněnec, se sídlem v EU, potvrzuje na vlastní odpovědnost právní závaznost.

  • Prohlášení o shodě může být vyhotoveno pouze s uvedením směrnice Evropského parlamentu a Rady.
  • Harmonizace právního předpisu členských států ohledně volného přístupu na trh je popsána ve směrnicích.
  • Základem posouzení shody a vystavení prohlášení jsou harmonizované normy a standardy přiřazené k příslušné směrnici.
  • U výrobků a jiných služeb, které se vztahují k normě nebo standardu, které nejsou harmonizované s žádnou směrnicí, nesmí být potvrzena shoda. U těchto výrobků musí shodu potvrdit výrobce prostřednictvím prohlášení výrobce s uvedením aplikované normy

Potřebný obsah EU prohlášení o shodě je vždy stanoven v jednotlivých směrnicích EU. Požadavky na formu a vzhled nejsou stanoveny. Obecné požadavky na obsah prohlášení o shodě a návrhy jejich úpravy jsou uvedeny v normách EN ISO 17050-1 a EN ISO/IEC 17050-2 a v dokumentu Blue Guide Evropské komise.

Máte otázky k tomuto tématu? Rádi vám pomůžeme!